Dneska nevařím, ani nepeču, dávám dárky a dělám mrtvého brouka.

“Dárkovat” jsem začala už v pondělí, setkala jsem se totiž se zdravotními klauny v nemocnici Motol a těm jsem nesla dárků plnou krabici od bot. Teda přesněji řečeno, ne dárky pro klauny, ale pro děti, které klauni navštíví a vytvoří jim i pár úsměvných chvilek během pobytu v nemocnici.

Sedli jsme celá rodina a lepili dřevěné hračky z dílků české firmy Detoa a podařilo se nám vyrobit  i nějaké ty klauny. Žádné velké umění, jen domácí kutilství, ale s láskou tvořené, tak snad malé pacienty potěší. A já jsem od klaunky dostala také dárek, papouška, prý jako náhradu za čápa 🙂 a posadila mi jej rovnou na rameno, klauni jsou prostě vtipálci každým coulem 🙂

No a aby mohli tito báječní rozesmívači svou práci dělat dál…

Podpořili jsme je na začátku dubna a za každou ekuchařku Svačíme s dětmi šlo 30 Kč do “klaunské kasičky”. Já jsem pak částku  zaokrouhlila a předala jsem klaunům 1300 Kč, i když úsměv má samozřejmě nevyčíslitelnou hodnotu.

Děkuji všem maminkám, které s námi sbírku pro klauna podpořily!

A proč dělám mrtvého brouka?

Pro dnešek to stylově odstřelíme na pár hodin za 185…, protože pro každé dítě to má smysl. Já si beru hollywoodské černé brýle a jdu předstírat, že je mi čerstvých 19.

Mám totiž narozeniny, ale letos se mi fakt slavit nechce, takže budu dělat jakože nic, třeba si toho “tam nahoře” nevšimnou a ten další rok mi nepřičtou. Nebude tedy žádné šampáňo, abych se neprozradila a raději zcela potichu rozdám pár dárečků tam, kde přijdou vhod.