Rýžový nákyp s lesním ovocem i pro ty, co školní nákypy nejedli

Komu by se nestalo, že mu někdy nezbyde uvařená rýže a přemýšlí co s ní, když už jednou k obědu byla a není na ní zase chuť. Pokud jste ji nějak výrazně neosolili, nebo  si uvaříte novou rýži pouze se špetkou soli, během chvíle můžete vykouzlit nové jídlo ve sladké úpravě, které občas přijde také k chuti. A při dodržení zásad, co bychom si měli skládat na talíř, abychom nejedli jen prázdné kalorie ale to, co so tělo potřebje, se i z něj může stát plnohodnotný oběd.

Pokud přebytky rýže nemáte, dejte si vařit na 2 porce:

cca 150 – 200 g předem namočené rýže, já jsem použila dokonce i rýži natural a ničemu to nevadilo a zasytí vás ještě lépe. Přidejte k varu asi o 1/3 více vody než obyčejně a vařte rýži prvních 10 minut při větším plameni, pak jej stáhněte na mírný a vařte dalších cca 10-15 min a poté plotýnku vypněte a nechte rýži nasát zbytek tekutiny. Po cca 10 min odklopte, promíchtejte a ujistěte se, že máte rýže vařenou doměkka a lepí vám jako kaše. Dále postupujte jak je uvedeno níže při přebytku rýže.

Pokud vám doma zbyla již uvařená rýže, zalijte ji ještě vodou. Množství záleží na tom, kolik rýže vám zbylo. Potřebujete, aby se vám rýže rozpadla na zrnka a vznikla vám hustá kaše. Tu pozvolna vařte za občasného míchání, voda se bude postupně vytrácet a až bude kaše hustá, vmíchejte do ní asi 100 g řeckého jogurtu na porci a přidejte dvě lžíce javorového sirupu. V kastrůlku vedle si ohřejte ovoce, já jsem použila směs lesního ovoce a meruněk, které jsem měla zmražené a krátce jsem jej povařila, aby změklo a pustilo šťávu. Veškeré ovoce jsem smíchala s uvařenou rýží, do které jsem vmíchala řecký jogurt s javorovým sirupem a na závěr jsem přidala i vlašské ořechy pro dodání potřebné dávky tuků, díky nimž není ani sladké jídlo k obědu takový hřích a pomohou snížit jeho glykemický index, který v tomto případě není ani nijak závratný vzhledem k malému doslazení a použití ovoce.

Obecně panuje mylná představa, že zdravý jídelníček je něco jako výsada asketů, kteří si nechtějí nic dopřát a že zdravé = nedobré a drahé, jenže to tak vůbec být nemusí, stačí používat zdravý selský rozum, řídit se pestrostí jídelníčku, sezónností potravin a střídání surovin tak, abychom nejeli v nevhodných stereotypech, ale naučili jsme se zapojovat tzv. pozitivní stereotypy, protože ty nám pomohou mít náš jídelníček na opratích a někdy je přitáhnout, jindy povolit.

Po zakázaném prahneme, proto je lepší nezakazovat úplně

Tak si klidně občas dovolte, protože když ty opratě přitáhnete až přespříliš, budete demotivovaní a budete mít tendenci ze zdravého jídelníčku raději prchnout a to by byla škoda, protože i v něm je spousta zdravých dobrot, včetně těch sladkých, u kterých dbáme na četnost konzumace i na to, po jakých sáhneme surovinách.