Miluju jídlo a společné chvíle u stolu

Proč vám píšu, že vznikaly doma?

Protože dnes je spousta blogů a kuchařek, které vznikají v ateliérech nebo za spolupráce profi fotografů, kteří přijedou do kuchyňského studia, kde nacvakají série fotek a jídla se pak vyhodí. Tohle není můj přístup, nemám ráda plýtvání potravinami a každé jídlo, které vařím, má svého strávníka nebo strávníky. Jídla vymýšlím nebo se inspiruji různými recepty, které si upravím (v naprosté většině je totiž ani nečtu, jsem vizuální tip a moje chuťové pohárky se probouzí jakmile vidí obrázek a hned vydávají signály, co by z daného obrázku použily, co přidaly, ubraly...).

Jídla si také sama fotím, nejsem v tom žádný umělec, ale jen jedna obyčejná máma, která šoupne kastrůlek na plotnu a zatímco vaří, běhá po domácnosti nebo pracuje jako vy. A když dovařím a rodina už netrpělivě čeká u stolu, já tu běhám a měním tu talíř, tu vidličku nebo ubrousek na focení tak, aby mi to trošku lépe ladilo. Nacvakám fotky a šup ke stolu.

Fotím jídla, ne umělecká díla a fotím je tak, jak je dokáže udělat doma kdokoliv, nemám snahu o to, aby moje jídla aspirovaly na "haute cuisine", protože to obyčejně nejsou jídla, u kterých sedíme doma spolu u stolu a jsou z běžných surovin. Na nóbl večeři si ráda zajdu k odborníkům a za ty se já nepovažuji, nejsem kuchařka, ale obyčejná ženská, která má ráda jídlo, vůně a kterou to od dětství k tomu kastrůlku táhne a navíc už několik let pracuji jako výživová poradkyně a koučka a změnami stravování provázím ženy tak, aby se díky nim změnily návyky v celé rodině.

Najdete tu recepty z různých kategorií jídel a postupně tu budou také přibývat a já si budu plnit své šuplíčky tak, aby si časem na ty recepty mohla sáhnout i na papíře a měla jsem svou vysněnou kuchařku.