V dobách mého dětství bylo obézních dětí, nebo dětí s nadváhou podstatně méně a o pár let dříve ještě méně. Jestli si vzpomínáte na Válečka z filmového seriálu Kamarádi, byla to fakt výjimka. A důvod? Není jeden, je jich více a mezi ty zásadí patří mnohem menší množství přirozeného pohybu dětí, tedy ne jen cílená aktivita, kdy dovezeme dítě na hodinový kroužek, ale právě to běhání venku, skákání gumy, fotbal na plácku za barákem, ale také to, jak dnešní děti odmalička jedí.
Uvědomělé maminky se sice snaží o jídle přemýšlet již od prvních měsíců věku dítěte a tak v dobré víře kupují batolatům sušenky vhodné již pro šestiměsíční děti. Ať už budou z jakékoliv mouky, bez chemie, fair trade nebo bio, budou sladké a bude to vždy něco, co dítě vůbec nepotřebuje. Často se mě maminky ptají, zda dle jejich slov je ten a ten jogurtový dezert pro dítě v pořádku. Není a je jedno, jak se jmenuje. Nebudu tu stranit ani propagovat jakékoliv značky potravin, už z názvu je patrné, že jde o dezert a dítě má svačit základní potraviny – bílý živý jogurt, ovoce, zeleninu…
že nutně potřebuje tu a tu sušenku nebo ten dezertík v hnědém kelímku s obrázkem a bez nich nemůže žít, to jen my dospělí si představujeme, že bychom měli (nejen dětem) jídlem vylepšit každodenní rutinu. Dělají to rodiče a bohužel velmi často prarodiče i přes nesouhlas rodičů. Jakoby dítě, které dostane bílý jogurt a ovoce nějak trpělo… Přitom máme dnes k dispozici tak pestrou škálu toho, co můžeme dětem nabízet k svačině.
Je nutné si uvědomit, že pár sušenek je pro batole taková energetická pecka, která dokáže nahradit oběd a my se pak divíme, že nám ho nechce baštit. A pokud má děcko velký apetit, zbaští sůšu i oběd a pěkně si ukládá zásobičky. A pište si, že teď si bude dobře pamatovat, že sůša je sladká, dobrá a taky jak vypadala a příště už si ji bude třeba i chtít vynutit. A kdo tuhle hru začal?
Tyhle začátky s jídlem u dětí jsou dobou, kdy pokládáme základy na celý život, i když ty úplně první jsme položily už v době, kdy jsme teprve těhotenství plánovaly a později nosily drobečka v bříšku. To, v jaké váhové kondici je zejména maminka v době 6 měsíců před otěhotněním, totiž výrazně ovlivňuje to, jak na tom budou s váhou naše děti.
A stejně tak v době těhotenství učíme své dítko prvním stravovacím návykům. Prostřednictvím plodové vody posíláme k miminku různé chutě a je to něco, co si zapamatují a podle čeho si později skládají své chuťové preference. Pokud budete celé těhotenství na sladkostech, vaše plodová voda bude vydatně zásobena cukrem a tedy i vaše dítko bude později preferovat sladkou stravu. Tolik toho tedy můžeme udělat již před samotným početím.
A jak si ty základy postavíme, je čistě jen na nás, není to společnost a nejsou to ani babičky a dědečkové, kdo je tvoří, proto je nutné stát si za vlastním přesvědčením. Jsme to MY RODIČE, kdo určují pravidla v rodině, kdo má také ekonomickou sílu a tudíž kdo rozhoduje o tom, co domů nakoupíme a proč a také kolik toho nakoupíme a kdy!
Možná se vám to na začátku trochu vymklo z rukou, všechno vypadalo ok a i když nebyly u vás v rodině návyky týkající se stravování úplně v pořádku, vaše dítko nejevilo znaky nadváhy nebo dokonce obezity. Co není ve 3 letech, se ale často objeví v době školní docházky. Děti více sedí a méně chodí ven, rodiče chodí do práce a mají méně času a jídlo už tolik neřeší. K tomu mlsání od prarodičů, kamarádů nebo z kapesného a najednou se dítko zakulacuje.Často to není patrné na první pohled, protože pár kilo nadváhy se šikovně schová pod tričko…
Pokud je vaše dítko v jiné věkové kategorii s jinými mírami, můžete si jednoduše spočítat BMI dětí. Vždy se jedná o orientační hodnoty, důležitý je fyzický stav dítěte a složení těla, protože jinak bude vypadat dítě s 35 kily, jejichž většina jsou svaly a jinak dítě se stejnou hmotností a mizivou svalovou hmotou. Hmotnost je ale prvním orientačním bodem a snadno nám napoví, pokud je potřeba zasáhnout do stravovacích návyků.
Tady musím ale také podotknout, že je velká skupina dětí, u které se špatné stravovací návyky neprojeví na postavě v dětství a protože to není vidět, neřeší je rodiče vůbec. Mojí poradnou za účelem zhubnutí prošlo za roky praxe už opravdu mnoho dospělých, kteří byli v dětství štíhlí, až hubení a nezřídkakdy to byly děti, které jezdily do ozdravoven pro nabrání váhy!
I dnes fungují ozdravovny a bohužel jsem se setkala s tím, že hubené děti jsou tam učené jíst sice pravidelně, ale výživově zcela nehodnotně. Do dětí se valí vysokokalorická a jinak nehodnotná strava, příkladem jsou moukou zahuštěné omáčky s knedlíkem a odpoledne pribináček s piškoty…
Uplyne pár let a tyto děti vyrostou a u žen nejpozději s nástupem mateřství se začnou potýkat s nadváhou, nebo dokonece obezitou. Proč? Nemají stravovací návyky. Jsou naučené stylem “je jedno co, hlavně něco sněz”. A tenhle vzorec je hluboce zakořeněný v podvědomí a pracovat s ním už je terapeutická práce. Tou nejlepší cestou, jak a proč děti naučit zdravě jíst, je jít jim příkladem a udělat z dětí malé informované strávníky. Naučit je souvislostem ve výživě již od útlého věku.
Když to neodchytneme teď, špatné návyky se prohlubují, protože se děti dennodenně ujišťují co všechno pro ně jídlo znamená a co jim dokáže nahradit nebo utěšit a ručička na váze stoupá. Pokud nepřijdou režimová opatření pro celou rodinu, je jasné, že vychováme obézního člověka. Bohužel, nemá smysl vám mazat med kolem… je to tak. A obezita zdaleka není jen estetická záležitost, ale nese s sebou velmi závažné zdravotní omezení a v době dospívání i mentálních bloků. Pokud se vás téma týká a potřebujete pomoc s řešením, nabízím vám možnost konzutace a systematického řešení stravování celé rodiny tak, abyste se nemotali v bludném kruhu.