Myslím, že moje generace a starší, si tyhle placky pamatuje od svých babiček nebo prababiček. Tenkrát to bylo vlastně takové jídlo chudých, z nouze ctnost, ale v jednoduchosti je krása. Já na tyhle placky už nějakou chvíli myslela a sbíhaly se mi sliny při každé vzpomínce, tak jsem je musela prubnout, i když nemám kamna jako babička a poradila jsem si s keramickou palačinkovou pánví na sklokeramické desce.

Bramborové placky pečené nasucho

Recept:

1000 g den předem ve slupce uvařených brambor

250 g špaldové hladké mouky (už nějakou chvíli se snažím co nejvíc eliminovat pšenici, tak sahám po špaldě)

1 vejce

0,5 lžičky soli

na potření trocha dobrého sádla

Postup:

Den předem si uvaříme omyté brambory ve slupce a následující den je ze slupky stáhneme a ve velké míse nastrouháme najemno. Osolíme, přidáme vejce, promícháme a přisypeme mouku. Rukama promícháme a snažíme se spojit vše dohromady. Promísení udělejte opravdu důkladně, ať vám někde nezbydou jen brambory a někde jen mouka.

Jakmile budete mít hmotu kompaktní, dejte si na plotýnku na největší výkon rozpálit pánev, tedy pokud nemáte ta úžasná kamna s tály, na kterých se dají dělat placky přímo. Pánev ničím nepotírejte. Odeberte si malou kuličku těsta, asi o něco menší než tenisák, podsypte si vál nebo prkýnko moukou, pomoučete i váleček a vyválejte opravdu tentkou placku. Nezapomeňte kontrolovat, že máte dobře podsypáno, jinak se vám přilepí. Placka musí být skutečně tenká 1 – 2 mm.

Takto vyválenou placku dejte na rozpálenou pánev a pozorujte. Občas se uprostřed nafoukne a zespoda, kde se peče, se dělají pěkná hnědá kolečka. Jakmile bude pěkně vybarvená, otočte na druhou stranu a chystejte si další placku (doporučuji nedělat si placky do foroty, jak čekají, mají tendenci se víc lepit).

Hotovou placku lehce mašlovačkou potřete sádlem, opravdu jen jemně, trošku zvláční.

A s čím ji jíst? Upřímně? Mně úplně nejvíc chutnají bez ničeho, jen tak suché a až pak se dojím zeleninovým salátem třeba se sýrem, ale výborné jsou i s kysaným zelím nebo pickles, nebo jako příloha k pečenému masu a tradičně se jedly i s povidly a mákem. Bílá káva – melta už je pak skoro nutnost :-). To je variant, co? Tak si nechte chutnat, ať je jíte s čímkoliv.

Zdravý a pestrý jídelníček totiž rozhodně není o strádání a v rozumné míře se v něm může objevit téměř cokoliv. Abychom naše tělo skutečně podpořili, má to své zákonitosti a je zapotřebí respektovat potřeby našeho těla v určitých částech dne. Něco jiného potřebuje tělo ráno, něco jiného pak odpoledne a večer a abychom nebyli mlsní a nejedli dokola stále totéž, je fajn mít přehled o tom, co jíme. Má to své důvody a ty nám pomohou život zjednodušit. Jaké? Najdete v článku “Co mám pořád vařit“.