Na první pohled se zdá, že ruce si umí umýt přeci každý a nemusí o tom někdo psát článek. Notabene výživová poradkyně. Chyba lávky, hygiena rukou s vařením a jídlem velmi úzce souvisí. Na rukou nám ulpívají bakterie, viry, ale také parazité a odstraníme je jedině pečlivým a pravidelným mytím rukou.
O tom, kolik Čechů si ruce pravidelně nemyje a to dokonce ani po použití toalety, jsem napsala minulý článek – Hygiena rukou – neumyté ruce jsou zdrojem mnoha nákaz. Pro někoho bude možná velmi překvapivé, kdo všechno si ruce nemyje a hlavně, co neumytýma rukama může způsobit nejen sobě, ale i všem v jeho okolí.
O tom, že mytí rukou patří mezi základní činnosti, které bychom měli dělat a často neděláme po:
bych mohla vyprávět i ze zkušenosti s pořádáním kurzů vaření.
Když vedu kurzy pro děti, nebo projektové dny ve školách, jako jednu z úplně prvních informací po vzájemném seznámení se, se dětí ptám, co musíme udělat jako první předtím, než začneme pracovat s jídlem. Děti v naprosté většině odpoví, že umýt si ruce, ale kdybych jim to nepřipomněla, málokteré by to udělalo. Beru to tak, že jsou to stále ještě děti a připomínat je proto normální.
Když ale pořádám kurzy pro dospělé, nic takového neříkám, protože předpokládám, že dospělí to nepotřebují. Chyba, příště už začnu připomínat i dospělým, protože opravdu málokoho před započetím kurzu napadne, aby si šel ruce umýt, přestože třeba přijel MHD, chvíli předtím sahal na popelnici, nebo kýchal…
Věřím, že ne, nejspíš by vás chuť k jídlu přešla a je úplně jedno, co kuchař předtím dělal. Kontaktem s jídlem se nepředává jen mechanická špína, ale hlavně bakterie a viry, včetně například salmonely.
Správná hygiena rukou k jídlu neodmyslitelně patří a vyhneme se pak nepříjemným onemocněním. Ruce však nestačí jen ošplouchnout halabala, nebo jak se někdo domnívá, otřít je vlhčeným kapesníčkem. Ano, v krizi, když jsme na výletě nebo někde trochu mimo civilizaci, jsou vlhčené kapesníčky skvělá pomůcka, nenahradí však pořádné mytí rukou vodou a mýdlem.
Když jsem se na téma (ne)mytí rukou před časem vyjádřila na své Facebookové stránce, dostalo se mi i jedné odpovědi, že je lepší si ruce neumýt, než na veřejných toaletách sahat na kliku, mýdlo, baterii… Musím nesouhlasit, protože ten, kdo z toalety odchází s neumytýma rukama, není hrozba nákazy jen pro sebe, ale pro druhé a o lidech se sníženou imunitou nemluvě.
Ano, veřejné toalety nikdy nebudou asi úplně 100%, ale na mnoha místech už jsou opravdu pěkné a čisté. I tak je zapotřebí dodržovat zásady mytí na veřejných místech jako třeba
K řádnému umytí rukou potřebujete vždy teplou vodu, mýdlo a v domácích podmínkách, kde se pravidelně pere látkový ručník, na veřejných místech papírový ručník, nebo vlastní kapesníček. Vyhněte se látkovým ručníkům, které používá mnoho lidí.
Projděte si níže uvedený návod, který doporučuje Hygienická stanice pro správné mytí rukou a ověřte si, zda si ruce myjete správně.
Je to jako s čistěním zubů. Téměř všichni to děláme, ale málokdo opravdu dobře. Pokud jste si dosud myli ruce tímto správným způsobem, jste nejspíš lékař/ka nebo zdravotní sestra a nebo adept na medaili. Já si ruce myji opravdu po kdejaké činnosti, z mého pohledu si je myji i důkladně, ale když jsem pro vás hledala ověřený zdroj toho, jak si ruce mýt opravu správně, i já jsem zjistila, že si je myji tak na 80%, ale i to pořád považuji za dobré ve srovnání s nemytím, nebo sem tam ošplouchnutím vodou s máznutím mýdla na konečky prstů.
A s hygienou rukou velmi úzce souvisí hygiena v kuchyni a při vaření. O tom zase třeba příště.