Stravování v českých zdravotnických zařízeních… Nikdo tam nechodí rád a jistě neočekává, že se např. v nemocnici bude mít jako v Intercontinentalu. Když už se ale do zdravotnického zařízení dostaneme, měli bychom dostat po všech stránkách vyváženou péči. Jak odbornou lékařskou, tak i tu podpůrnou, která pomáhá tělo uzdravit, podpoří jeho regeneraci a také ozdravit rozbolavělou duši.
Nepřijde vám to zvláštní? Mně jo a tak jsem sedla a napsala vám pár dojmů týkajících se stravování ve zdravotnických zařízeních, zažito na vlastní kůži.
Často se žehrá na to, že nemocnice nemají na lepší jídlo peníze. Netvrdím, že mají zlaté doly, ale jsem přesvědčená, že i s nízkým rozpočtem se dá sestavit hodnotný jídelníček. Mnohdy stačí nakupovat opravdu základní suroviny, ne polotovary, předškrábanou zeleninu a jiné zbytečně drahé vstupní suroviny. Řešení by mohlo do budoucna být i v tom, nabízet základní variantu stravování a variantu s příplatkem pro ty, kterým na svém zdraví skutečně záleží a ví, že ani doma by za 60 Kč na den nevytvořili zázrak a rádi by si pár korun za kvalitní stravu připlatili.
Letos v létě jsem se náhle ocitla v nemocnici, naštěstí jen na 1,5 dne po úrazu na kole.
Upřímně říkám, zdravotníci na mě byli hodní, nemůžu si stěžovat, ale měla jsem hlad, jako doslova HLAD.
Fakt pekelnej a nebylo mi jasné, jak bych tam takhle mohla přežít, když bych u sebe neměla peníze, nemohla vůbec chodit, nebo za mnou neměl kdo přijet na návštěvu. Za chvíli bych měla asi 30 kg i s postelí 🙂 a mít nadváhu nebo být obézní, z hladovění ještě přiberu…
Když jsem večer dostala suché pečivo, čaj a nějakou paštiku, byla jsem nadšená, že mi muž s dcerou přivezli nějaké zásoby a najím se. Hned jsem si vzpomněla, jak jsem před lety v porodnici dostala k večeři na talířku suchý chleba a vedle něj konzervu s rybičkama, bez otevírání… :-). Asi se přepokládá, že otvírák nosíte běžně s sebou, no ne? Pokud by udělali namísto toho rybičkovou pomazánku, o 1 plechovku by se podělili třeba 3-4 pacienti a rybičky by se snědly a bylo to nakonec levnější…
Vrátím se ale k letošnímu letnímu pobytu v jihomoravské nemocnici. Ráno jsem si totiž u snídaně přišla jako trestanec a to doslova, suchý rohlík, vejce natvrdo a přeslazená melta. Kvalitních živin aby pohledal…
Neříkám, že to takto vypadá všude, budu nadšená z každého zdravotnického zařízení, kde to tak není a kde se vnímá, že i strava a duševní rozpoložení pacienta jsou důležitou součástí léčby.
Důkazem, že to tak nemusí být všude je můj současný pobyt v lázních. Lázeňský dům, ve kterém bydlím nevaří, jídlo sem dováží z jiného nedalekého lázeňského domu, kde vaří pro x dalších LD. Do lázní se jezdí na rekonvalescenci po těžkých onemocněních i pro relax těla a ducha, aby se nemocem předcházelo, jde tedy také o zdravotnické zařízení.
Kdybych mohla udělit řád zlaté kuchtičky, dala bych ho s nadšením.
Neříkám, že každé jídlo je uvařené přesně tak, jak bych si o představovala, ale uvařit jídlo pro několik set, nebo možná i tisíc žaludků je něco úplně jiného, než vařit doma, nebo i v běžné restauraci. Těžko bude omáčka Bolognese s těstovinami pro 600 lidí mít poté, co stojí ve varné nádobě další 3 hodiny po uvaření stejnou chuť, jako když ji doma uvaříte a hned servírujete. Takže v tomto je opravdu shovívavost potřeba.
Opravdu chválím, tady se o tom skutečně přemýšlí. U každé snídaně je ovocný salát, jogurt, cereálie i běžné pečivo a obložené mísy. Každý si může vybrat a je z čeho. NĚKDO TADY O TOM PROSTĚ PŘEMÝŠLÍ A PLÁNUJE S OHLEDEM NA PRAVIDLA ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ!
K obědům je pak na výběr ze 4 jídel a na večeři ze 3. U obou je k dispozici i salátový bar s čerstvou i nakládanou zeleninou. Tento článek píšu po 5 dnech pobytu a už jsem zde měla třikrát rybu – pečená treska na bylinkách s hráškovým pyré a bylo to fakt nebe v hubě :-). Pak lasagne se špenátem a lososem a zapečené rybí filé s bramborem. A to jsem si nedala z výběru kapra na modro, kterého moc nemusím, takže tu byla ještě další možnost. Je vidět, že když se chce, tak to jde!
A co svačiny? Ani ty nejsou problém, o ty se starám sama, na pokoji mám lednici a tak jsem si nakoupila dostupné potraviny tak, aby vždy měla po čem sáhnout, nehladověla jsem a tělu jsem dodala potřebné živiny. Pomazánky si tu chystat nemůžu, na to nemám vybavení, ale i s běžně dostupnými potravinami se dá vystačit a už se těším, až si některou vyrobím doma, třeba fazolovou, nebo cuketovou :-).
Co myslíte, uzdravujeme se i jídlem? Za mě určitě ano, tak co s tím provedeme?