Stravování ve zdravotnických zařízeních

Stravování v českých zdravotnických zařízeních… Nikdo tam nechodí rád a jistě neočekává, že se např. v nemocnici bude mít jako v Intercontinentalu. Když už se ale do zdravotnického zařízení dostaneme, měli bychom dostat po všech stránkách vyváženou péči. Jak odbornou lékařskou, tak i tu podpůrnou, která pomáhá tělo uzdravit, podpoří jeho regeneraci a také ozdravit rozbolavělou duši.

 Bohužel to v našich končinách je spíš výjimka než pravidlo. Málokteré zdravotnické zařízení se drží toho, že i strava léčí, nebo alespoň podporuje léčbu.

Nepřijde vám to zvláštní? Mně jo a tak jsem sedla a napsala vám pár dojmů týkajících se stravování ve zdravotnických zařízeních, zažito na vlastní kůži.

Strava v českých nemocnicích

Často se žehrá na to, že nemocnice nemají na lepší jídlo peníze. Netvrdím, že mají zlaté doly, ale jsem přesvědčená, že i s nízkým rozpočtem se dá sestavit hodnotný jídelníček. Mnohdy stačí nakupovat opravdu základní suroviny, ne polotovary, předškrábanou zeleninu a jiné zbytečně drahé vstupní suroviny. Řešení by mohlo do budoucna být i v tom, nabízet základní variantu stravování a variantu s příplatkem pro ty, kterým na svém zdraví skutečně záleží a ví, že ani doma by za 60 Kč na den nevytvořili zázrak a rádi by si pár korun za kvalitní stravu připlatili.

Letos v létě jsem se náhle ocitla v nemocnici, naštěstí jen na 1,5 dne po úrazu na kole.

Upřímně říkám, zdravotníci na mě byli hodní, nemůžu si stěžovat, ale měla jsem hlad, jako doslova HLAD.

Fakt pekelnej a nebylo mi jasné, jak bych tam takhle mohla přežít, když bych u sebe neměla peníze, nemohla vůbec chodit, nebo za mnou neměl kdo přijet na návštěvu. Za chvíli bych měla asi 30 kg i s postelí 🙂 a mít nadváhu nebo být obézní, z hladovění ještě přiberu…

Když jsem večer dostala suché pečivo, čaj a nějakou paštiku, byla jsem nadšená, že mi muž s dcerou přivezli nějaké zásoby a najím se. Hned jsem si vzpomněla, jak jsem před lety v porodnici dostala k večeři na talířku suchý chleba a vedle něj konzervu s rybičkama, bez otevírání… :-). Asi se přepokládá, že otvírák nosíte běžně s sebou, no ne? Pokud by udělali namísto toho rybičkovou pomazánku,  o 1 plechovku by se podělili třeba 3-4 pacienti a rybičky by se snědly a bylo to nakonec levnější…

Vrátím se ale k letošnímu letnímu pobytu v jihomoravské nemocnici. Ráno jsem si totiž u snídaně přišla jako trestanec a to doslova, suchý rohlík, vejce natvrdo a přeslazená melta. Kvalitních živin aby pohledal…

Neříkám, že to takto vypadá všude, budu nadšená z každého zdravotnického zařízení, kde to tak není a kde se vnímá, že i strava a duševní rozpoložení pacienta jsou důležitou součástí léčby.

A co lázně?

Důkazem, že to tak nemusí být všude je můj současný pobyt v lázních. Lázeňský dům, ve kterém bydlím nevaří, jídlo sem dováží z jiného nedalekého lázeňského domu, kde vaří pro x dalších LD. Do lázní se jezdí na rekonvalescenci po těžkých onemocněních i pro relax těla a ducha, aby se nemocem předcházelo, jde tedy také o zdravotnické zařízení.

A jak tu vaří?

Kdybych mohla udělit řád zlaté kuchtičky, dala bych ho s nadšením.

Neříkám, že každé jídlo je uvařené přesně tak, jak bych si o představovala, ale uvařit jídlo pro několik set, nebo možná i tisíc žaludků je něco úplně jiného, než vařit doma, nebo i v běžné restauraci. Těžko bude omáčka Bolognese s těstovinami pro 600 lidí mít poté, co stojí ve varné nádobě další 3 hodiny po uvaření stejnou chuť, jako když ji doma uvaříte a hned servírujete. Takže v tomto je opravdu shovívavost potřeba.

A CO SKLADBA JÍDLA?

Opravdu chválím, tady se o tom skutečně přemýšlí. U každé snídaně je ovocný salát, jogurt, cereálie i běžné pečivo a obložené mísy. Každý si může vybrat a je z čeho. NĚKDO TADY O TOM PROSTĚ PŘEMÝŠLÍ A PLÁNUJE S OHLEDEM NA PRAVIDLA ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ!

K obědům je pak na výběr ze 4 jídel a na večeři ze 3. U obou je k dispozici i salátový bar s čerstvou i nakládanou zeleninou. Tento článek píšu po 5 dnech pobytu a už jsem zde měla třikrát rybu – pečená treska na bylinkách s hráškovým pyré a bylo to fakt nebe v hubě :-). Pak lasagne se špenátem a lososem a zapečené rybí filé s bramborem. A to jsem si nedala z výběru kapra na modro, kterého moc nemusím, takže tu byla ještě další možnost. Je vidět, že když se chce, tak to jde!

A co svačiny? Ani ty nejsou problém, o ty se starám sama, na pokoji mám lednici a tak jsem si nakoupila dostupné potraviny tak, aby vždy měla po čem sáhnout, nehladověla jsem a tělu jsem dodala potřebné živiny. Pomazánky si tu chystat nemůžu, na to nemám vybavení, ale i s běžně dostupnými potravinami se dá vystačit a už se těším, až si některou vyrobím doma, třeba fazolovou, nebo cuketovou :-).

Co myslíte, uzdravujeme se i jídlem? Za mě určitě ano, tak co s tím provedeme?