Julián je můj šampión, pracant a právoplatný „obyvatel“ našeho domu, bez něj už ani ránu :-), i když za manžela bych ho nevyměnila, to ne. Kdo je Julián? Julián je můj kvásek. Díky němu si doma pochutnáváme na výborném kváskovém chlebu, chlebu bez droždí a prapodivných zlepšujících látek.
Letité používání terminologie v domácnostech zavedlo používání termínu kvásek pro již nakvašené droždí v mléce nebo vodě s trochou cukru, správně by se ale mělo říkat omládek, kvásek vypadá jinak.
A co je tedy kvásek? Správný kvásek neobsahuje žádné droždí – kvasnice, jde o přirozeně nakvašenou – fermentovanou žitnou mouku a vodu. Nic víc, nic míň. Tradiční kvásek/kvas se pro pečení chleba využívá již tisíce let.
Jak kvásek vznikne? Smícháním stejného poměru žitné mouky a vody. Proces fermentace je pak podobný procesu klíčení obilného zrna. A protože mouka je již zrno rozemleté, proces se tím urychluje. Během kvašení jsou přítomny pouze bakterie a kvasinky, které jsou jinak přirozeně přítomny v obilném zrnu a vzduchu. Enzymy obsažené v mouce pak rozkládají škroby na jednoduché cukry, které pak živí kvasinky a bakterie mléčného kvašení a dále se vytváří kyselina octová a mléčná.
Kyselina octová a mléčná jsou pak ty, které vytváří onu pověstnou chlebovou chuť. Díky kyselině mléčné cítíme to krásné chlebové aroma a je to právě ona, která vytváří i mírně nakyslou chuť chleba. Kyselina octová je pak spolu s kyselinou mléčnou „obranářem“ pravého chleba před plísněmi. I proto je pravý kváskový chléb trvanlivější a díky přirozenému procesu zrání i daleko zdravější a pro organizmus vstřebatelnější.
Kvašení pomocí kvasu je několikanásobně delší než kynutí s droždím, ale právě proto dochází k rozložení na jednotlivé struktury, které dokáže náš organizmus lépe vstřebat.
A co je vlastně droždí?
Jde o kvasinky rodu Sacharomycosa. Aby se tyto kvasinky rozmnožily, potřebují k tomu cukr, což jistě znáte z pečení kynutých buchet, nebo ze zadělávání kynutých knedlíků. Dříve se droždí získávalo pěstováním kultur na obilném šrotu, nebo z pivovarských usazenin. Dnes se pro pěstování kvasinek využívá melasa, tedy vedlejší produkt při zpracování cukrové řepy.
Rádi byste si kvásek založili? Výborně, mám radost z každého domácího pekaře a tím, že ubývá konzumentů pečiva z velkopekáren se možná profesionální pekaři zamyslí i nad tím, co dělají špatně a že běžný strávník už nechce koupit chleba uvnitř s rozmočeným starým chlebem, hůře stravitelným droždím a barvu a chuť zlepšujícími přísadami.
Máte HOTOVÝ KVÁSEK a můžete péct a pojmenovat si svůj kvásek, ať se mu u vás dobře daří jako mému Juliánovi u mě. Julián je má láska, která sytí naše žaludky a nedám na něj dopustit. Samozřejmě pak nejíme chleba suchý, to ani není správné a výživově by nebylo pro náš organizmus vhodné jíst suché pečivo, proto jej doplňuji o kvalitní domácí pomazánky z rostlinných i živočišných zdrojů a to zejména na svačiny, samozřejmě s doplněním zeleniny.
Chtěli byste si domácí celozrnný kvasový chléb upéct? Netroufáte si jít metodou pokus – omyl? Společně se mnou se to můžete naučit v živém kurzu pečení chleba.
Nechápu na tomto, že na začátku píšete, že “plýtvat” budu jenom jednou, ale z popisu chápu, že každý den nechávám jenom 1 lžíci a zbytek vyhazuju. A co když si chci kvásek živit dál? Jedu dál po 50 g každý den nebo nějak jinak? Nechci péct chleba nutně každé 4 dny. 😜 A kde to pak skladuju a v čem? Děkuji za odpovědi na chlebové lama dotazy 😂
Dobrý den Katko, web mi nějak neukázal váš dotaz, tak odepisuji až teď. U založení kvásku ano, tam trochu toho plýtvání je, i když nemusí se nutně vyhodit, lze jej použít třeba do kysela, nebo přidat při běžném pečení s droždím tu trochu. Nemůžete nevyhazovat a živit ho dalším množstvím, je opravdu potřeba, aby ve skleničce bylo jen trošku kvásku a dostal nové krmení, aby zesílil a vytvořily se tam ty dobré kultury. Skladování ve skleničce v lednici.