Anýzky – recept s vůní dětství a pendreku

Už je to snad 10 let, co jsem experimentovala s vánočním cukrovím a zkoušela jsem už tehdy vymyslet něco nového. Chtěla jsem udělat něco jiného, voňavého, a tak jsem namíchala nějaké ingredience spolu s anýzem a upekla jsem anýzky.

Vzpomněla jsem si přitom, jak mi v dětství chutnaly lékořice a pendrek a tou vůní jsem provoněla celý byt.

Voněly nádherně, ale měly jednu vadu. Byly šíleně tvrdé, spíš takové suchárky. Ochutnala je pak moje babička a byla celá unešená, že to je nejlepší cukroví co jedla, protože jak to tak staří lidé někdy mívají ve zvyku, namáčela si je do čaje, nebo kafe (melty).

Od té doby se mě na ně ptá každé Vánoce, když jí vezu cukroví. A já odpovídala pravidelně, že ne, protože jsem recept vyhodnotila jako nepovedený. Jak se podle mě nepovedly, ani jsem si nenapsala, jak se mi takový experiment podařil. Babička byla pokaždé zklamaná, že anýzky s vůní lékořice nebo pendreku nejsou a já si na ně pokaždé vzpomněla až ve chvíli, kdy jsem pro ni balila krabičku cukroví. Tak jsem si řekla, že to zase zkusím, že je upeču, i když už nebudou suchárkové.

Voní nádherně a navíc jsou křehké a myslím, že i to babi nakonec ocení. Základ těsta je podobný lineckému cukroví a pracuje se s ním velmi snadno, zvládnou ho tedy i kuchtičky začátečnice. Babi je diabetik, takže jsem tomu v receptu přizpůsobila typ slazení. Můžete jej ponechat tak, jak je, nebo udělat malou změnu.

Vánoční tradice mají pro mě kouzlo a tak je dodržuji včetně toho pečení, ale rozhodně nepeču velká kvanta a stojím si za tím, že smlsnout a připravit si nevšední dobroty vůbec není od věci, ale vše je to o množství a použitých surovinách a dodržení určitých zásad, které pomohou necítit se po svátcích nafoukle a provinile.

Na anýzky budete potřebovat:

200 g špaldové celozrnné jemně mleté mouky Pernerka (pro malé děti použijte jen hladkou mouku od Pernerky)

140 g másla

20 g Stévie v prášku na “bezcukerné” slazení – DIA verze, nebo pro běžného strávníka 70 g třtinového cukru rozemletého na prášek – moučkový cukr, já jsem do části dávala místo stévie rýžový sirup – lze jím nahradit i stévii, rýžový sirup má také nízký glykemický index

1 žloutek

2 vrchovaté lžíce anýzu, který si roztlučete v hmoždíři na prášek

loupané mandle na ozdobení

Máslo nechte v pokojové teplotě povolit a do mísy si nachystejte špaldovou mouku a do důlku nakrájejte lupínky másla, přidejte žloutek, polovinu roztlučeného anýzu a stévii nebo rýžový sirup. Vše rukama nebo v robotu zpracujte na kompaktní těsto, které zabalíte do fólie a necháte do druhého dne odpočinout v lednici. Další den si těsto z lednice vyndejte a nechejte jej zhruba 30 min v pokojové teplotě povolit a poté si z něj odkrojte asi třetinu a na jemně pomoučené desce ho rozválejte na cca 0,5 cm silný plát. Určitě nedělejte silnější, o trošku slabší být ale může. Vykrajovat můžete jakékoliv tvary a každý ještě lehce posypte roztlučeným anýzem a doprostřed umístěte polovinu loupané mandle.

Všechna cukrátka jsem si vyskládala na plech s pečícím papírem a protože jsem chtěla dát do trouby více plechů najednou, zapnula jsem režim horkého vzduchu na 160 stupňů a anýzky byly cobydup, max do pěti minut krásně narůžovělé. A musím říct, že když si k nim uděláte ještě fenyklový nebo jiný bylinkový čaj, bude to u vás doma vonět jako v ráji.

Zdravější varianty vánočního cukroví najdete i v tištěné kuchařce

Ne všechno cukroví potřebuje čas na rozležení a křehnutí, pořád ještě můžete nějakou vánoční dobrotu upéct a ozdobit si tak sváteční stůl. Vhod vám může přijde kuchařka s (nejen) vánočními cukrátky, podle kterých už peklo více jak 1500 českých kuchtiček.

A až se svátky přiblíží, pouští se i hospodyňky začátečnice do vánočky, která je zbytečně považována za složitou. Vůbec tak složitá není a vhod vám může přijít i videonávod na její pletení, o víkendu přijde její správný čas na pečení.