Letošní rok se pomalu a jistě blíží do závěru a když si ho tak promítnu před očima, byl to takový prokurzovaný rok, školila jsem se já, i jsem kurzy dělala a fakt mě to bavilo, pořád je kam se posouvat a možností, co udělat pro sebe i druhé je plno. Mrkněte se se mnou, co všechno za kurzy už proběhlo, v čem jsem se já posunula dál a co chystám na nadcházející měsíce.
A tak jsem během tohoto roku absolvovala pro rozšíření svých obzorů hned několik různých kurzů, abych obohatila svou práci s klietkami a také nenechala své mozkové buňky zahálet. Investovala jsem do sebe a to jsem dříve nedělala, začala jsem s tím až před pár lety a jsem moc ráda, že jsem začala a vidí a odkoukává to ode mě i moje dcera, chápu to jako super vklad do života. Mezi mými absolvovanými kurzy byly:
A coby lektorka jsem udělala letos několik školních projektových dnů s projektem Pestrá strava bez zbytečné chemie, udělala jsem několik veřejných přednášek, sedm týdnů jsem strávila coby lektorka v mém online kurzu Jím zdravě a zhubnu a připravila jsem několik kurzů vaření a pečení a jeden speciální mě letos ještě čeká. S živými kurzy jsem dlouho otálela a měla jsem trému, jestli mi to půjde a na kurzech se bude účastníkům líbit a jestli to já energeticky “utáhnu”.
K prvnímu kurzu vaření jsem se tak odhodlala až v květnu 2017 a byl to kurz vaření s luštěninami a bezlepkovými surovinami. Pro tohle téma jsem se rozhodla kvůli tomu, že používání luštěnin a bezlepkových surovin vnímám v našich končinách jako hodně chabé, luštěniny se u nás jí málo a často nemají dobrou reputaci a bezlepkové obiloviny pro širší spektrum toho, co si dát na talíř často neznají ani ti, co jsou bezlepkáři a jó to potřebují. Natož pak ti, co by si s nimi mohli svůj jídelníček “jen” výrazně obohatit.
Moje obavy se rozplynuly hned, jak kurz začal, atmosféra byla fajn a já se cítila jako ryba ve vodě a tím jsem odstartovala sérii dalších a dalších kurzů a luštěninový kurz je už takový evergreen mezi mými kurzy a za to jsem moc ráda, luštěniny a dávno zapomenuté obiloviny tak získávají na popularitě a jsou tak trochu rehabilitovány po letech školní hrachovky a čočky na kyselo.
Vegetariáni tak mají konečně hodnotný jídelníček obsahující dostatečné množství bílkovin a “nejedou” jen na sacharidech a masožravci sníží spotřebu masa, která je v našich běžných jídelníčcích stále příliš vysoká. Maso v jídelníčku není potřeba mít každý den a plnohodnotný bezmasý jídelníček bývá často oříšek.
Stále se leckde v domácnostech večeří třeba sladká jídla – palačinky, nebo pořád dokola stejné studené večeře, případně to, co by snesl oběd, ale večeře už ne, třeba guláš s knedlíkem. Ono totiž není třeba vyřazovat šmahem všechna jídla jako nevhodná, u spoustu z nich lze vymyslet výměnou některých surovin lepší variantu, která je více výživná a kde nejde jen o prázdnou energii.
Takže nemusím hned odepsat palačinky, ale namísto běžné hladké pšeničné mouky použiji třeba hladkou pohankovou mouku, nebo celozrnnou špaldovou mouku a namísto večeře je zařadím k víkendové snídani spolu s ovocem a jogurtem a mám skvělý sobotní nebo nedělní brunch.
S používanými surovinami je totiž potřeba si hrát a já nejsem z řad dogmatických výživových poradců, kteří by šmahem odsoudili i klasickou českou kuchyni, ale snažím se hledat vždy nějaké alternativy použití surovin a nebo prostě jíst úměrné množství a také vhodně střídat to, co jíme. A tam, kde nechám klasiku a vím, že bude takové jídlo ne úplně podle zásad zdravé výživy, si z toho hlavu zase tak nelámu, když je to jednou za čas a kdy dokážu náš jídelníček v ostatních částech přizpůsobit tak, aby tenhle “prohřešek” hravě zvládl.
A s tím, jak se surovinami a jejich používáním experimentuji, se dělím jak na svých kurzech, tak i v eboocích. Psát ebooky a ekuchařky mě baví, i když je za tím spousta práce a piplačky, která vůbec není vidět, ale živé kurzy jsou jiná liga. Postupem času vidím, že to je moje parketa, protože mě baví, jak se na nich potkávám s různými lidmi, vlastně až na naprosté výjimky zatím s ženami 🙂 a je to druh “školení”, které mě prostě baví a naplňuje.
Je na nich skvělá atmosféra, legrace a baví mě na konci každého kurzu vidět, jak odchází nadšení kuchtíci nadlábnutí, ještě s výslužkou domů a spoustou nových informací, které si na kurzech vyzkouší na vlastní pěst i jazyk.
Když jsem v létě přemýšlela, jestli vypsat termín také na kurz pečení kváskového chleba, váhala jsem hodně. Je to moje srdcovka, ale nedokázala jsem odhadnout, jestli zrovna tenhle kurz nadchne i dostatečný počet zájemců o přihlášení se. První info o tomhle kurzu jsem vyslala někdy v srpnu tohoto roku a nestačila jsem se divit. Termín byl hned plný a mně přišla smršť dotazů, kdy bude další termín. A tak nejen že se už uskutečnily od září tři termíny kurzu a pokaždé byly plně obsazené, ale v předregistracích na tenhle kurz je stále i po už proběhnuvších kurzech několikanásobek zájemců o tenhle kurz a čekají na další termíny kurzu.
A to, jaké jsou reakce žen, které kurz absolvovaly, mě tak moc těší a když najdu v emailu fotky dalších domácích chlebíků, mám obrovskou radost.
A právě pro zájemce o kurz pečení kváskového chleba, ale nejen tento kurz, ale i další kurzy, mám dobrou zprávu. Nové termíny pro rok 2019 už jsou vypsané a je vážně z čeho vybírat. Zatím jen informativně, bez přihlášek, ale brzy spustím i registrace.
A protože se mě v poslední době často ptáte, zda by bylo možné účast na kurzu koupit i jako dárkový poukaz od Ježíška. A moje odpověď je ANO!
Takže pokud zvažujete jako dárek někomu blízkému, nebo vám právě svitlo, že by se mohl hodit třeba sestře, mamince či manželce, máte hnedle tip na užitečný dárek.
Aktuálně jen řeším technickou proveditelnost, tak mi dejte ještě pár dní a zatím si vyhlédněte, na jaký kurz byste chtěli dotyčného nebo dotyčnou poslat, nebo o jaký kurz chcete sami Ježíška požádat 😀. Pokud to bude možné, připravím i otevřené možnosti, tedy darovat dárkový poukaz bez konkrétního určení, na který kurz bude, abych vyšla vstříc Ježíškům všech chutí a potřeb.
A letos mám v plánu ještě projektový den v základní škole, kde budeme s dětmi chystat zdravé svačiny a povídat si o tom, proč jíst pestře, proč se vyhýbat chemii v potravinách a naučíme se i skvělé taháky pro zapamatování toho, kolik sníst ovoce a zeleniny každý den. V mezičase si odskočím do jiné základní školy na odpolední projektové dny v družině s tématem zdravé sladkosti a přichystáme si s dětmi zdravé dobroty jako mikulášskou nadílku.
Děti si tak samy vyzkouší, že mlsat se dá i něco jiného než Kinder vajíčko, že to chutná dobře a ještě donesou domů ochutnávku rodičům. A mě moc těší, že se právě v základní škole v Satalicích tak nadchli pro to, aby dětem škola ukázala cestu ke zdravému životnímu stylu, protože jsem zde dělala už tři projektové dny, dva ve čtvrtých třídách a jeden taky v devítce. A můj díky patří i rodičům, že jim není líto dát dětem pár korun na takovýhle školní “kurz” namísto třeba cirkusového představení pro školy nebo jiného programu. To, co totiž od nás děti odkoukají v dětství a co si samy vyzkouší, je nepřenositelné a právě od nás získávají tolik potřebné vzory.
A teď vám povím, jak jsem se já před lety vydala na kurz k profíkům ve vaření a v té době by mě vůbec nenapadlo, že bych někdy pořádala i já svůj kurz a dneska mezi nimi vidím velikánské rozdíly, tak se podívejte se mnou na to, jak to běží jinde. Když jsem já před 5 lety byla na kurzu vaření v Kulinářském institutu, abych se číhla na to, jak to dělají profíci, vyhlédla jsem si kurz, který se mi libíl a který vedli dvě kuchařské hvězdy na české scéně a několik měsíců jsem čekala až se uvolní termín a přitom jsem si říkala, že ta cena je fakt darda, kurz za kozu, ale že to teda chci zažít a jednou to dám.
Ten kurz stál 3500 Kč, byl na 4 hodiny, pracovali jsme ve dvojicích, bylo nás na něm asi 15 -20 a tak nějak se předpokládalo, že všichni všechno znají, tedy že jsou kuchaři a ne laici s nadšením pro vaření, to byla první věc, která mě zarazila. Všude skvělé vybavení, ale hodně z nás s ním neumělo pracovat a cítili jsme se tam trochu trapně a hlavně jsme přemýšleli, jak to jako uděláme doma??? A co jsem na tomhle kurzu dostala? Nahlédnutí do profi zázemí, ochutnala jsem skvělá jídla, která jsem pak doma vyzkoušela asi jen dvakrát, na kurzu jsem si mohla dát pár sklenek vína a domů si odnesla certifikát o absolvovaném kurzu. Nic víc, nic míň. Odcházela jsem s pocitem, že to bylo fajn, ale cítila jsem se tam jak páté kolo u vozu a jeden z profíků nám to dal i pěkně sežrat. Chyběla mi tam lidskost a skutečný zájem o to, aby účastníci své nabyté vědomosti a zkušenosti skutečně uplatnili.
Chybělo mi tam to něco navíc, je to jako rozdíl nakupovat u majitele malého krámku, který si své boží pečlivě vybírá nebo vyrábí a v supermarketu…
A tak jsem přirozeně došla k tomu, když jsem začala pořádat své kurzy, že já je chci jiné, domácké, s vlídností, vtipem a tak, aby se na nich všichni cítili tak, že jim skutečně pomůžu a ukážu to nejvíc, co mohu. A s tímhle motem už jsem udělala několik kurzů vaření s luštěninami a bezlepkovými surovinami, přípravu zdravých svačin, kurz zaměřený na zdravé a rychlé večeře, veřejné kurzy pro dětské kuchtíky i pekařské kurzy na kváskové chlebíky.
A nachystala jsem pro závěr letošního roku taky jednu speciálku, takovou perličku mezi mými kurzy. Kurz vánočního pečení zdravěji. A tenhle kurz je přeci jen v něčem jiný, než ty ostatní. Je v něm toho tolik, co se do jiných kurzů nevejde a přichází přesně v době, kdy takhle nachytaný a komplexní kurz může přijít ženám nejvíce vhod. V době největšího shonu na závěr roku.
Jsou tu takové dvě velké odlišnosti tohoto kurzu od ostatních kurzů, které jsem doteď dělala. Jednou je množství služeb, které tento kurz nabízí a míra opečování žen a kurzu. Tím, že je kurz pro malou skupinu žen, je určený právě těm ženám, které jsou na závěr roku tak zaneprázdněné a uhoněné, že uvítají jakoukoliv pomoc a je to pro ně možnost mít také doma skvělé domácí cukroví a navíc ve zdravější podobě. Tou druhou odlišností od ostatních kurzů je totiž cena, říkám to na rovinu. Ano, tenhle kurz prostě nestojí to, co stojí moje ostatní kurzy vaření vaření.
Je to kurz celodenní a navíc se surovinami, které opravdu nejsou za hubičku a přípravou takového kurzu strávím týden předtím a tudíž do něj vkládám mnohem více času i energie. Nepíšu to vůbec jako nějakou omluvenku pro sebe a obhájení si toho, jak jsem kurz sestavila, ale proto, že si uvědomuji, že investice do kurzů pro radost i užitek se u nás pořád moc nenosí a čeká se, že takový kurz by měl mít spíš symbolickou cenu. A pak je tu taky cenové porovnání mezi kurzy, které dělám za zlomek ceny běžných veřejných kurzů vaření.
A protože je mnohem jednodušší napsat vám to touto cestou, než odpovídat každému zvlášť na emaily a zprávy, tak zde dám nahlédnout do toho, jak kurzy chystám a jak jsem se já před lety cítila v roli absolventky kurzu vaření v renomované škole vaření, za který jsem zaplatila v porovnání s tím, co jsem dostala, nemalou částku.
Do každého svého kurzu dávám kus sebe, dělám to s nadšením, ale také po dvou letech pořádání kurzů vím, jak je pro mě časově i fyzicky takový kurz náročný, začíná to nákupy, přípravou doma, balením, stěhováním, chystáním na místě a pak několik hodin kurzu a následně jeho sklizení a stěhování vybavení zpět domů. Už vím, že si musím stát i sama za sebou, že takové kurzy nemohu pořádat jen z čiré radosti, protože na přípravu běžného kurzu potřebuji den předem a u vánočního cukroví je to dní několik a den po kurzu potřebuji totální nicnedělání, abych nabrala sil a nemohu si dovolit minimálně následující den pracovat, protože jsem prostě KO. A s tím vším musím počítat, když dávám kurz dohromady.
Když jsem v létě plánovala termíny podzimních a zimních kurzů a zveřejnila události na Facebooku, přišla mi zrovna na tenhle kurz nevídaná řádka potěšených reakcí, že to je skvělé a určitě přijdu, těším se, přihlásím se hned jako to pustíte atd. Jakmile jsem spustila přihlášky na kurz, přihlášky na něj vázly a začaly mi ale chodit omluvné zprávy o tom, že by byl tenhle výdaj teď mimo možnosti a nebo i čirý údiv nad tím, jak můžu chtít za kurz tolik peněz.
Citlivé téma a já sama pečlivě zvažuji cenu kurzu, když se někam přihlašuji. Dřív mi přišlo líto za sebe “vyhodit” na kurz i tisícovku, ale naučila jsem se do sebe investovat a tak vím, že když si zaplatím něco, po čem opravdu toužím, co se mi líbí a má to pro mě hodnotu, vyplatí se mi to na hodně dlouho dopředu. Kurz, který se má konat už 8. prosince, je teď tedy tak trošku rebel mezi mými kurzy, protože jsem se u něj skutečně postavila za to, jakou hodnotu má i za to, kolik energie i prostředků do něj vkládám já a že ho nemůžu dělat jen pro radost.
A tak když mi přišly po zveřejnění kurzu ojedinělé přihlášky od těch, o kterých jsem ani netušila, že by o něj měly zájem a naopak zprávy od žen, které se na kurz tolik těšily o tom, že se ženám kurz moc líbí, ale že si stejnou cenu jako jinde stojí běžné kurzy vaření a odkud si účastníci domů nic nenosí a ani zdaleka nemají tolik služeb zahrnutných v ceně nemohou nebo nechtějí dovolit, došlo mi, že na svých kurzech sice nedávám všanc věhlasné jméno celebrity s kurzem vaření a nepracujeme v profi kuchyni, ale přesto toho dávám mnoho.
Ba daleko víc, než právě profi kurzy nabízejí – osobní přístup, pohled na to, jak to skutečně dělat doma, vždy i s tipy navíc a k tomu si navíc účastníci pokaždé odnáší bohatou výslužku domů, protože chci, aby se jim na kurzu prostě líbilo, cítili se tam dobře a skutečně nabyté znalosti doma uplatňovali a vařili podle nich a aby uvařená jídla mohli dát ochutnat i zbylým rodinným příslušníkům.
A to vše nabízím za zlomek ceny běžných kurzů vaření a poprvé u kurzu vánočního pečení zdravěji jsem došla k vyšší ceně , protože to je prostě úplně jiná liga co do použitých surovin i množství toho, co si účastnice mohou odnést domů a také množství času, který takovému kurzu věnuji.
Tyhle obrázky jsou jen malá ukázka toho, co si ženy na kurzu budou moct upéct, pokud na konci listopadu budu moct mávnout pomyslným praporkem START a říct, že se kurz bude konat.
Vím, že jsem to nepřepískla a že ta žena, která umí ocenit svůj čas a energii, kterou nepromrhá činnostmi, které nemá ráda – nákupy potravin, příprava pečení, úklid…, ocení také to, že je tu někdo, kdo pro ni přichystá celodenní servis a možnost upéct si 3 kila cukroví ve zdravější a neokoukané podobě. Kurz, který v této podobě nemá obdoby a pokud bude, dám do něj celé své srdce a kdyby se náhodou pro nedostatečný počet přihlášených nekonal, vím, že jsem také udělala dobře, protože energie musí proudit z obou stran, dávat i brát a pak teprve může být spokojenost na obou stranách.
Pokud jsi mezi ženami, kterým zaplesalo srdíčko, že pro ně někdo nachystal takovou pecku, moc ráda tě na kurzu přivítám. Přihlásit a omrknout kurz můžeš právě tady ⬇⬇⬇
Tak se uvidí, jak to dopadne, já jsem spokojená už teď, pro mě bylo totiž uvědomění si vlastní hodnoty velký proces a díky němu jsem si konečně nastavila hranice, které mě chrání před zbytečným vyčerpáním a vyhořením.
Už 29. 11. o půlnoci uzavírám možnost přihlášení se na tenhle peckovní kurz vánočního pečení zdravěji, tak pokud se na něj chceš přihlásit, neváhej.
Letos si napečeš prostě v klídku bez starostí a spěchu a zbyde ti čas na fajn předvánoční posezení s kamarádkou, nebo předvánoční hru s dětmi a na kurzu se pobavíš i se naučíš péct ze surovin, na které by sis doma netroufla. Těším se na tebe, Štěpánka