Na mém webu moc podobných zveřejněných příběhů nenajdete, protože ctím soukromí klientů a u málokoho se odvážím požádat o tak intimní rozhovor pro veřejnost, jaký je povídání si o změnách váhy a vlastně celého životního stylu. U Jany jsem odvahu ale získala, protože Jana je takový vtělený anděl a ze zkušenosti vím, že ženy, které ke mně do poradny dochází, nebo prochází mým online kurzem hubnutí žijí velmi podobné příběhy. Příběhy, kde se necítí ve své kůži a často zdaleka ne jen kvůli kilům navrch. Ta kila jsou totiž důsledek toho, jak samy se sebou žijí. A proto když pracuji s ženami na úpravách jídelníčku, pracuji i s tím, aby odhodily to, co už ve svém životě nepotřebují a nalezly zase samy sebe. A to se u Jany podařilo na 1* a jsem moc ráda, že se s námi podělila o svůj příběh. Věřím, že mnohé z vás tento příběh inspiruje v tom, abyste začaly žít život bez závaží.
Jani, když jsme se spolu poprvé v roce 2018 potkaly v létě o prázdninách, měla jsem setkání nejprve s vaším dospívajícím synem a na závěr jste se mi tak trochu nesměle odvážila říct, že byste pomoc potřebovala také. No a dalo by se říct, že já vás tenkrát odmítla s tím, že to máte nechat uzrát. Vzpomenete si na to, jak jste se tehdy cítila, co vás tížilo a jestli zpětně můžete říct, zda byste dokázala začít měnit svoje stravovací návyky, když bych vás neodmítla?
Raději si už ani vzpomínat nechci. Rok před tím, než jsme se poprvé setkaly, mě provázely zdravotní problém typu nevolností, dechové obtíže. Prožívala jsem totální vyhoření z práce, kterou miluji, ale v té době jsem ztrácela sílu a motivaci. Práce mě nebavila. Netěšila jsem se do ní. Měla jsem pocit, že vše co jsem měla předat, jsem předala a budu muset hledat změnu, což jsem v hloubi duše vůbec nechtěla. Toužila jsem zhubnout, ale neměla jsem sil sama začít. Každý večer bylo v mé hlavě: „ Tak od rána“ a ráno? Zase nic! Věděla jsem, že bych měla sportovat. Cvičení mě vždycky bavilo, ale nebyla síla začít. Večer jsem vyčerpaná seděla u televize a neměla energii na nic. Zároveň jsem chodila pozdě spát. To vše vyvrcholilo parádním pásovým oparem.
Jana krátce předtím, než jsme se poprvé setkaly a domluvily se na naší roční spolupráci a změně životního stylu pro Janu
Musím přiznat, že sama jsem na změnu neměla sílu. Někdy je potřeba připustit si, že to člověk sám nezvládne. Což mi v životě moc nejde. Já jsem přece ta silná žena, já zvládnu všechno sama, neumím si říkat o pomoc.
Byl ten čas, ta pauza, než jsme se za další měsíc setkaly pro vás důležitý? Urovnala jste si některé věci pro to, aby se vám začínalo lépe, snadněji?
Bylo velice úlevné od někoho slyšet:“ Odpočiňte si, teď nic neřešte a v září se můžeme sejít“. Snažila jsem se odpočívat, číst knížky, chodit se psem na procházky, úplně jsem na ten čas vytěsnila myšlenky na práci. Začala jsem se těšit na září. Toužila jsem po změně a tak nějak jsem tušila, že se to konečně pohne správným směrem.
Vím, že jste měla už předtím zkušenosti s hubnutím u některého z výživových poradců a zhubla jste, ale pak jste se zcela vrátila k původním zvyklostem a v období, když jsme se setkaly, jste spíš jen něco uďobávala a po všem vám bylo špatně. Šla jste do toho na začátku s tím, že teď tu změnu dáte, nebo byly pochyby?
Věřila jsem si, že to spolu dokážeme. To o sobě vím, že když se do něčeho zakousnu, tak to dělám pořádně. Horší je potom vydržet. Jsem královna jojo efektu. 10 kg nahoru dolu. Proto jsem se rovnou na začátku domluvila na roční spolupráci. Vím, že půl roku by byl pro mě krátký. Většinou jsem po zhubnutí vždy během krátké doby najela do starých kolejí a váha šla opět nahoru. Jsem z velké rodiny, kde se často slaví, popíjí vínečko, v práci kolegyně téměř každý den nosí nějakou buchtičku či sladkost ke kávě. Dalo to vždy velkou práci a sebezapření si všechny tyto dobrůtky odepřít. Pochybovala jsem, jestli to dokážu vydržet po ukončení spolupráce.
Schválně se zeptám, byl pro vás při našem setkání nějaký bod, kdy jste zapochybovala a říkala si, že to nezvládnete? Nebo naopak chvíle, která vás přesvědčila v tom, že se to zvládnout dá?
Já jsem byla tak na dně, že jsem se už jen mohla odrazit a stoupat. Byla jsem natěšená na změnu, mé tělo i duše volalo po změně. Já jsem si věřila, že to zvládnu. Díky Vám a obzvláště díky online kurzu, kdy jste nám každý den posílala kousek moudrosti a zamyšlení. Měla jsem štěstí na báječné kolegyně, které se nebály otevřeně hovořit o problému. Vzájemně jsme se podporovaly, oceňovaly své úspěchy, sdělovaly si problémy při prvních pokusech začít zdravěji nakupovat a vařit. Bylo to inspirující a motivující.Problém jsem měla díky své chaotické povaze pouze s plánováním. Naplánovat dopředu co budu vařit a co tedy potřebuji nakoupit, to byl oříšek, ale vše se dá zvládnout.
Jana o necelý rok později. Jiná postava, energie i vyzařování.
Čeho jste se obávala nejvíc, že vás bude čekat během shazování přebytečných kil? A bylo to opodstatněné nebo ne z vašeho pohledu?
Bála jsem se, že mi bude chybět pečivo. Byla jsem přesvědčená, že ho mám tak moc ráda, že to bez něj nevydržím. Takový měkký chlebíček k večeři…hmmm. Byla jsem opravdu překvapená, jak mi vůbec nechyběl a nechybí. Naučila jsem se v kurzu péct domácí chlebík nebo si koupím kvalitní žitný nebo špaldový chléb, ale stačí mi občas kousek k snídani či dopolední svačince s pomazánkou.
Myslela jsem si, že celozrnné těstoviny a rýže natural mi nebudou chutnat- omyl. Chutnají mně i celé rodince. Překvapení bylo i to, že se bez řečí zapojila celá rodina. Jedí všechny mé experimenty a pokusy.
A teď se zeptám, vzpomenete si na chvíli, kdy jste se začala po dlouhé době cítit zase fajn? Psychicky i fyzicky? Kdy jste měla radost, že vidíte hmatatelné výsledky?
Hmatatelné výsledky přišly brzy. Vedla jsem si deníček, kam jsem si zapisovala ubývající váhu a i přes to, že jsem zpočátku dělala spoustu chybiček, šla váha nastoleným režimem pěkně dolu. Od září do Vánoc jsem zhubla 12 kg a cítila jsem se skvěle. Ovšem psychicky to ještě nebylo moc dobré, chtělo to ještě čas. V tom jste mě Štěpánko báječně podpořila. Slova nelámejte nic přes koleno, dejte tomu čas…to jsem přesně potřebovala slyšet. Pořád jsem se totiž cítila psychicky unavená. Jaro už bylo veselejší a na konci školního roku, jsem si nemohla vzpomenout, proč jsem chtěla měnit zaměstnání. Byla to dlouhá cesta, ale stálo to za to.
Co bylo pro vás nejpodstatnější za dobu, po kterou jsme se spolu setkávaly? Co vám nejvíc pomohlo v tom, abyste neměla pocit, že strádáte a nový způsob stravování je pro vás v pořádku?
Neměla jsem pocit, že bych strádala. Naopak díky kurzům vaření a novým receptům jsem našla nový koníček. Začalo mě bavit vaření. Do této doby jsem sice vařila, ale tak nějak z povinnosti. Do kola stále stejná naučená jídla. Teď jsem pročítala recepty od Vás. Dostala jsem sadu kuchařek se zdravými recepty. Čas strávený v kuchyni mě začal bavit. Objevila jsem spoustu druhů koření, začala více zařazovat zeleninu, luštěniny, celozrnné výrobky. Úplně jsem si zamilovala kaše k snídani doplněné semínky a ovocem. Neměla jsem nikdy pocit hladu, přestaly mě honit chutě, odpadlo večerní mlsání a uzobávání.
Za rok, který jsme spolu strávily v kombinaci osobních konzultací a online kurzu Jím zdravě a zhubnu jste zhubla více jak 18 kg a já když vás teď vidím, tak musím říct, že jste ohromně prokoukla a rozsvítila se, jakobyste to byla zase nějaká původní vy, i když jsem vás dříve neznala. Moc vám to sluší, omládla jste a věřím, že vás oceňuje i vaše okolí a které ženě by to neudělalo radost, že?
Máte pravdu, konečně po letech jsem „ve své kůži“. Začalo mě opět bavit sportování. K mé proměně a psychickému znovuzrození, totiž spolu se zdravým životním stylem přibyla i jóga. Postupně jsem propadla jejímu kouzlu. Začala jsem cvičit jednou týdně a jak šla váha dolu, začala jsem se cítit lépe přidala jsem další cvičení na zpevňování těla a dokonce i běhání. Začala jsem o sebe více pečovat, rozmazlovat se. Kromě vaření a sportování jsem si začala kreslit. Našla jsem si kurzy kreslení a moc mě to baví. Dříve jsem si pro sebe nikdy nenašla čas. Vždy jsem měla pocit, že všechen čas potřebuji věnovat rodinně a práci, která mi byla zároveń i koníčkem a moc mě bavila. Ale když člověk dává, musí někde brát a dobíjet a na to jsem nějak zapomněla. Nyní jsem konečně v rovnováze. Samozřejmě, že chvála okolí, která přišla mi udělala radost. Manžel, také slovy chvály nešetřil.
Nová Jana s mladistvějším vzhledem
Přišel i váš čas na to, nalézt své staré já?Opět se cítit ve své kůži psychicky i fyzicky? Nastartujte svou změnu TEĎ, ne až někdy. Už za pár dní začne nová skupina žen se skupinovým kurzem hubnutí stejně tak, jako to dokázala Jana. Přidejte se ještě dnes a s prvními jarními paprsky se budete dívat na své NOVÉ JÁ.
Jani, kolik je to konfekčních velikostí, takových 18 kg váhy? Když si to člověk totiž představí, je to opravdu hodně. Já si vždycky představím vyskládané mouky, protože na těch je to krásně vidět a 18 balíků, to už bych nechtěla nosit v rukou, natož když to máte nosit každý den. Ucítila jste fyzickou úlevu, když šla ta kila dolů? Kde nejvíce? A co psychika, jaké bylo ulevit si od 18 kg zátěže?
Z velikosti 44 nyní nakupuji vytouženou velikost 38!!! Povedlo se mi zhubnout celkem souměrně v celé postavě. V pažích, v pase, boky i stehna. Nestydím se vzít si těsné džíny nebo krátkou sukni či mít odhalená ramena.
Letní prázdniny jsem si tentokrát užila naplno. Stíhala jsem s manželem jezdit na kole po kopcích v Krkonoších. Chodila jsem běhat s naším psem. K bazénu jsem šla v plavkách bez toho, abych se halila do šátků či ručníku. Jó, ulevilo se mi i psychicky.
S lehčím tělem i odlehčenými pocity najednou baví i sport.
Moje poslední otázka na vás je, jak se vám funguje se zavedenými principy stravování teď, už je to cca 1a1/4 roku, kdy jste začala. Máte vše už zautomatizované? Nemáte potřebu zase vyskočit a vrátit se k tomu, co bývalo předtím?
Po pravdě, pořád ve mně hlodá červíček nebo spíš obavy, abych vydržela. Zavedené principy stravování dodržuji, ale například přes vánoční prázdniny to nebylo moc ideální. Vždycky když vypadnu z režimu, vzpomenu si na vaše slova, nehledat výmluvy proč to nejde, nevymlouvat se, neříkat si, tak teď jsem to porušila a už nemá cenu pokračovat…, ale opět naskočit do zdravého režimu.
Jedna Jana, dvě různá těla, jiná jiskra v očích a rok rozdílu.
Moc děkuji nejen za rozhovor, Jani, ale také za prima společná setkání, která byla pro mě vždy moc příjemná.
Štěpánko, já Vám také moc děkuji. Po celý rok jsem věděla, že se na Vás mohu obrátit s problémy. Pomohl mi i náš společný nákup vhodných potravin a následné konzultace. Bylo toho tolik nového. Všem vřele doporučuji Vaše kurzy vaření, protože to co jsem si na nich vyzkoušela a osahala, to se mi potom daleko lépe vařilo doma.